11 - Havířov : SKB
MFK HAVÍŘOV "B" : SK BRUŠPERK
2 : 1 (0:0)
V neděli 24.10.2010 jsme zajížděli k poslednímu podzimnímu venkovnímu zápasu na hřiště MFK Havířov "B". Po tří zápasové vítězné sérii jsme chtěli uspět i tentokrát, a před posledními 2 těžkými domácími zápasy vylepšit naše bodové konto.
Bohužel zůstalo jen u přání, a to i přes skutečnost, že na hřiště vyběhla až na 1 změnu totožná sestava jako z předcházejícího vítězného zápasu. Nicméně hráči asi pod vlivem vítězné euforie, a patrně představě vlastní dokonalosti a neporazitelnosti, nastoupili na hřiště jako skupina profesorů, která se rozhodla vyučovat. Bohužel ale zapoměli na to, čím a proč v minulých zápasech body získali - bojovností, aktivitou, důrazem a hlavně srdcem!!
Totální absence všech fotbalových dovedností, počínaje zpracováním míče a přesnou přihrávkou, a konče aktivním pohybem po hřišti, to byl pohled na naše ploužící se a míče odkopávající hráče, kteří dostávali tu lekci, kterou asi chtěli udělit sami. Jestli jsme za 1.poločas napočítali 2x 2 za sebou jdoucí přesné přihrávky, tak to bylo moc. Jenom díky brankáři Vojtovi Hofírkovi, který ve 25.minutě zmařil 100% šanci domácích, jsme šli do kabin za nerozhodného stavu 0:0.
V kabině nebylo hráčům ani co říct. Protože z pohledu na 1.poločas bylo zřejmé, že oni ví všechno nejlépe, ví jak vyhrát a předvést výkon, za který by je asi 20 našich fanoušků, kteří se přijeli na zápas podívat pochválilo a zatleskalo jim.
Nicméně si hráči asi uvědomili, že je třeba přidat, a tak se vstupem do 2.poločasu se snažili hrát hru, kterou jsme chtěli hrát od začátku. Ale ve 46.minutě po chybě obrany prošel hráč hostí středem a střelou k tyči nedal brankáři Hofírkovi šanci - 0:1. Od té chvíle se obraz naší hry vrátil ke stavu z 1.poločasu.
V 53.minutě po jednom nákopu na Honzu Masopusta byl tento ve svém úniku sražen před pokutovým územím. K přímému kopu se postavil Vojta Weiss, a jeho bomba z 18-ti metrů zatřásla levou spojnicí břevna a tyče!!
Další šance se zrodila v 61.minutě, když centr Honzy Masopusta přeletěl všechny obránce, a na zadní tyči našel volného Matouše Pchálka, ale tomu se pod nohy připletl Jirka Niemczyk, a tak "společnými silami" poslali míč mimo bránu.
V 65.minutě přišla ze strany domácích akce podobná té, které předcházel 1 gól. Domácí hráč opět prošel středem hřiště, využil chyby v naší obraně, a zvýšil na 2:0 pro domácí.
Při zákroku se navíc zranil brankář Hofírek, a tak na hřiště přišel místo něj Lukáš Muras.
V poslední minutě se odměny za svůj výkon dočkal i náš nejlepší hráč zápasu Honza Masopust, který zakončoval akci Adama Hubálka z levé strany, a korigoval na 1:2. Na víc již nebyl čas, a popravdě řečeno, nic víc jsme si nezasloužili. Za tak zoufalý (ne)výkon byl i ten jeden gól víc než dost.
Hodnotit zápas po takovém výkonu je velmi těžké, protože se mi těžko hledají slova. Ale jedno vím určitě.
Tím co naši hráči předvedli neudělali ostudu jenom sobě, ALE I TRENÉRŮM A VEDENÍ MUŽSTVA, KTEŘÍ JIM POSKYTUJÍ URČITÝ SERVIS, FANOUŠKŮM A VŠEM LIDEM, KTEŘÍ JIM FANDÍ A PODPORUJÍ JE. A TO SI TITO LIDÉ NEZASLOUŽÍ!!!
Trenéři a vedení mužstva se na tréninky a zápasy připravuje, zajišťuje po organizační stránce, tak, aby se hráčům vyšlo vstříc, obvolává, atd., neboť někteří nejsou schopni ani se omluvit, a tak bych mohl pokračovat donekonečna.
Pro hráče všechno začíná a končí tréninkem a zápasem, který navíc ještě někteří absolvují stylem lážo plážo, hlavně ať je sranda, když už jsem přišel. To že se pak všechno projeví v zápase, to už nevidí, nebo nechtějí vidět. A nutno říct, že mnohdy je ten pohled tragický.
A přitom jediné co po hráčích chceme je nasazení a trochu dřiny v tréninku a zápasech, a dát do hry srdce.
Jestli jste dočetli až sem, tak se zkuste nad sebou zamyslet, protože takhle to dál nepůjde. Opět pouze začínáte brát, a přestali jste dávat, a takhle to nefunguje.
1 |
katastrofální |
6 |
dobrý |
2 |
mizerný |
7 |
velmi dobrý |
3 |
slabý |
8 |
výborný |
4 |
podprůměrný |
9 |
excelentní |
5 |
průměrný |
10 |
mimořádný |